Jen málo domů v Brně se může pochlubit podobným příběhem

Psal se rok 1252
V té době byl zakládán cisterciácký klášter Studnice Blahoslavené Panny Marie a osada Žďár (dnes Žďár nad Sázavou), začíná ožívat také Zelný trh, zvaný Horní.
Tehdy však neměl nikdo tušení, jak se osudy těchto míst v budoucnu zkříží.
O téměř 300 let později
V roce 1537 přešel koupí do vlastnictví žďárského kláštera dům pánů z Lipé, jeden z domů zástavby vznikající kolem Zelného trhu. Dům byl v majetku kláštera i v letech 1705–1738.
To byl opatem Václav Vejmluva – významná osobnost, zastánce umění, kultury a architektury, který inicioval i stavbu poutního kostela sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře.


Kde se vzala barokní podoba?
Po roce 1737 získal palác pod vedením Františka Antonína Grimma svou pozdně barokní podobu.
Palác zůstal v majetku kláštera až do roku 1784, kdy byl klášter zrušen. A začal střídat majitelé.
Opaty vystřídal Lídl
Po jistou dobu vlastnil palác také významný brněnský měšťan Philipp Radlische Erben. Na konci 18. století byl také v paláci hostinec U krásné otrokyně.
Nakonec v roce 1904 ustanovil jako sídlo své firmy jeho nový vlastník Josef Lídl – výrobce hudebních nástrojů. Jeho nástroje získaly uznání i věhlas nejen doma, ale i v zahraničí.

„Objevili jsme starý dům a na jeho historii chceme vystavět budoucnost.“
Návrat života do zapomenutého paláce
Před znovuotevřením byla nutná kompletní rekonstrukce. Palác totiž posledních šedesát let chátral. A nebyl to jednoduchý úkol.
Od roku 1958 patří palác mezi kulturní památky. Každý drobný zásah jsme tak konzultovali s památkovým ústavem. Původní barokní okna, nástěnné malby nebo omítky – na to vše museli řemeslníci dávat při rekonstrukci pozor.
Po dlouhé rekonstrukci je hotovo. A tak na přelomu října a listopadu 2018 otevřel palác své brány veřejnosti dokořán. Jste srdečně zváni!

Je otevřeno. A byla u toho i televize
Pusťte si záznam rozhovoru z pořadu Dobré ráno v České televizi, ve kterém se dozvíte:
- vše o rekonstrukci paláce v rozhovoru s projektantem Petrem Kuncem a architektem Petrem Keithem,
- vertikální zahradě od zahradní architektky Štěpánky Černé,
- a Tomáš Vícha z Národního pamatkového ústavu promluvil o unikátnosti freskového sálu.
