Jen málo domů v Brně se může pochlubit podobným příběhem

Psal se rok 1252

V té době byl zakládán cisterciácký klášter Studnice Blahoslavené Panny Marie a osada Žďár (dnes Žďár nad Sázavou), začíná ožívat také Zelný trh, zvaný Horní.

Tehdy však neměl nikdo tušení, jak se osudy těchto míst v budoucnu zkříží.

O téměř 300 let později

V roce 1537 přešel koupí do vlastnictví žďárského kláštera dům pánů z Lipé, jeden z domů zástavby vznikající kolem Zelného trhu. Dům byl v majetku kláštera i v letech 1705–1738.

To byl opatem Václav Vejmluva – významná osobnost, zastánce umění, kultury a architektury, který inicioval i stavbu poutního kostela sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře.

Kde se vzala barokní podoba?

Po roce 1737 získal palác pod vedením Františka Antonína Grimma svou pozdně barokní podobu.

Palác zůstal v majetku kláštera až do roku 1784, kdy byl klášter zrušen. A začal střídat majitelé.

Opaty vystřídal Lídl

Po jistou dobu vlastnil palác také významný brněnský měšťan Philipp Radlische Erben. Na konci 18. století byl také v paláci hostinec U krásné otrokyně.

Nakonec v roce 1904 ustanovil jako sídlo své firmy jeho nový vlastník Josef Lídl – výrobce hudebních nástrojů. Jeho nástroje získaly uznání i věhlas nejen doma, ale i v zahraničí.

Návrat života do zapomenutého paláce

Před znovuotevřením byla nutná kompletní rekonstrukce. Palác totiž posledních šedesát let chátral. A nebyl to jednoduchý úkol.

Od roku 1958 patří palác mezi kulturní památky. Každý drobný zásah jsme tak konzultovali s památkovým ústavem. Původní barokní okna, nástěnné malby nebo omítky – na to vše museli řemeslníci dávat při rekonstrukci pozor.

Po dlouhé rekonstrukci je hotovo. A tak na přelomu října a listopadu 2018 otevřel palác své brány veřejnosti dokořán. Jste srdečně zváni!

Je otevřeno. A byla u toho i televize

Pusťte si záznam rozhovoru z pořadu Dobré ráno v České televizi, ve kterém se dozvíte:

• vše o rekonstrukci paláce v rozhovoru s projektantem Petrem Kuncem a architektem Petrem Keithem,
• vertikální zahradě od zahradní architektky Štěpánky Černé,
• a Tomáš Vícha z Národního pamatkového ústavu promluvil o unikátnosti freskového sálu.

Prohlédněte si, jak rekonstrukce dopadla